Síla anděla a svobodná vůle člověka, aneb blázni se radujou

O člověku a jeho právech na svobodnou vůli bylo (dle MÉHO názoru) zbytečně popsáno desítky tisíc knih. Na prstech jedné ruky však spočítám, kolik z nich je skutečně občerstvující a kolik z nich mi zabrnká na struny v mém srdci...   

Lidské srdce si MOHU představit jako dokonalý hudební nástroj.

Pokud je správně naladěn,

tóny, kterými zní  jsou vyvážené a doplňují se navzájem se světem, kde lidé nevládnou.

Pak tyto nádherné tóny vytváří zázraky.

A to je pěkné, že ?

Svobodně dělat zázraky .... znáte to ?

                                                   Pokud je nástroj rozladěn .... bla bla bla, známe to všichni.

A síla anděla ? Kecy, jen ztráta času.

(Nemám nic proti andělům, ti jsou v pohodě, ale mám všechno proti jakékoli představě o nich.) 

Nikdo totiž NEVÍ, co anděl je. Jsou to jenom "pindy svatý mindy", jak říká moje žena.

Tak co tedy máme v ruce ?

Jednu jedinou činnost :

NEMYSLET !

Všechno to základní, co lze použít, pokud najdeme v sobě odvahu být opět malým dítětem,

které si hraje.

Dospělí si na to hraní jenom hrají. V tom lepším případě.

Proto být v přítomnosti dětí, které nemají mozek dostatečný , ale nedostatečný

je TÁÁÁK osvěžující.

Ten jejich nedostatečný mozek UMÍ myslet jenom PRAVDU.

Nemá totiž schopnost vymyslet LEŽ.

A ten, kdo neumí vymyslet lež, neničí svět

a je důležitější, než pachatel dobra

ohodnocený rozumovou známkou jedna podtržená.