Už nechci být vypasené čuně ...

20. 01. 2019 20:09:31
Když mi před pár lety řekla nutrie ( nutriční sestra ), že když lezu z bazénu, tak vypadám jako vyvržený vorvaň, hodil jsem to ještě za hlavu. Ale když mě manželka zase křísila poté, co jsem hltal jídlo a drobek vletěl do špatné

dírky ... Bylo to jiné. Má jediná reakce, když jsem přišel k sobě, byla : "Proč mě budíš ?" a nechápal jsem, že neležím v posteli...

Já byl v poho a ona ani trochu.

A tak jsem se rozhodl, že ji přestanu děsit.

Nešlo už jen o mé funění při zavazování bot nebo ztrátu výhledu na své nádobíčko přes veliký břuch, prostě už to dušení byla poslední kapka v poháru mé trpělivosti se svými obžerstvími, co přetekla.

Do té doby jsem si pořád říkal :

"Moje bříško, velké bříško, hodné bříško .."

Kdo hledá, nakonec vždycky najde. Můj miláček mi poslal odkaz na stránky člověka, který jasně vysvětloval, co se v nás přesně děje s jídlem, které běžně jíme. A já se nestačil divit.

Pochopil jsem konečně, proč jsem obezita a že si za to můžu sám. A já, když něco pochopím, tak přijde změna. A taky přišla.

Od té doby jím jinak, jindy a jiné jídlo. A cvičím a chodím. Hodně chodím.

Nemám vůbec hlad a za 14 dní jsem ztratil 5 cm v pase a 4 kila na váze.

Prý i míň chrápu ( říká žena ...).

Cítím se skvěle a budu v tom pokračovat.

Řeknu Vám, je to super, když se při předklonu zase můžu dotnout rukama země ...

Autor: Milan Slanina | neděle 20.1.2019 20:09 | karma článku: 23.66 | přečteno: 943x

Další články blogera

Milan Slanina

Čistá duše není vidět ...

Občas dělám takové cvičení : jdu a najednou při chůzi zavřu oči. Počítám, kolik kroků zvládnu jít poslepu, než mě nejistota přinutí se zase dívat, kam šlapu. Napadá mě : "Co kdyby ty oči otevřít už nešly a zůstaly by zavřené ?"

10.1.2019 v 13:03 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 236 | Diskuse

Milan Slanina

Kristus byl autista ...

Ano, Kristus byl autista. Jak jinak ... žil v jiném světě, než my a do tohoto světa nás neustále zval a Jeho Duch to dělá dál. Posílá na zem své Posly, kteří pokračují neúnavně dál v jeho Misi. My jsme jim začali říkat autisté.

9.12.2018 v 13:19 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 232 | Diskuse

Milan Slanina

Autisté jsou pomazaní na krále i na kněze

Vznik a zánik tolerují lidé pouze přírodě a to jen proto, že musí. Růže vykvete a uschne. Klidně si umře. A člověk ? Je na tom stejně, jen se s tím nechce smířit. V čem je však lepší, než růže, aby žil věčně ?

2.12.2018 v 18:33 | Karma článku: 9.70 | Přečteno: 334 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Karel Ábelovský

Slepák prostě není to samé co slepýš

... ale je to velmi zvláštní zvířátko, na které narazíte asi jen stěží; a tak si dovolím vám ho zde v krátkosti představit. V Evropě je to totiž jediný žijící zástupce čeledi slepákovitých, tedy odborně Typhlopidae.

17.2.2019 v 11:20 | Karma článku: 11.37 | Přečteno: 188 | Diskuse

Jiří Strádal

Záhada psího bobku

Franciska je fenka boloňského psíka a s vlkodavkou Bernardetou nám doma tvoří pár, jejichž váhový poměr je zhruba 1:12. Což ale neplatí pro poměr velikosti jejich bobků. Franciska se v tomto směru tuží. Nejen co do velikosti.

6.2.2019 v 10:18 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 307 | Diskuse

Jiří Strádal

Vlkodav a lyžaři

I v Praze jsme byli obdaření sněhovou nadílkou a obora Hvězda se stala rájem běžkařů. A já musím vzpomenout na časy, kdy jsem do Hvězdy chodil s naší fenkou vlkodava jménem Bernardeta. A jak se na běhající lyžaře tvářila.

5.2.2019 v 12:05 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 582 | Diskuse

Martina Mičková

Co se skrývá pod tečkami?

Na papíře jsou rozházeny číslice. Jejich spojením vznikne obrázek. Tuto zábavu mám ráda nejen já, ale i mé děti.

3.2.2019 v 21:37 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jaromír Tichý

Kup dnes a vypij za 100 let

Přijde vám titulek divný? Bojíte se, že nedožijete, nebo...? Zní to jako legrace, zvlášť když cena takové láhve je například 103.000 €, ale je to opravdu tak.

23.1.2019 v 19:31 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 255 | Diskuse
Počet článků 115 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 466

Žiji každý den tak, jako kdyby zítřek už nebyl. Bez afektu, v klidu s vědomím, že všechno, co právě potřebuji, je teď. A když se ráno probudím a zjistím s úzasem, že jsem dostal darem další den, poděkuji.  

Oblíbené čtení je - blog mojí ženy :

https://janaslaninova.blog.idnes.cz/

 

Najdete na iDNES.cz