Zažil jsem nedávno smrt jako obranu proti nemocem blízkého člověka...

Peklo....slyšel jsem před chvílí názor, že peklo vytvořily církve, aby mohly ovládat vyděšené lidi. Je to logické, až na to, že peklo znali i buddhisti a pravděpodobn je starší než nějaké legrančí církve. I pojem Posledního soudu je globální koncept - njaký důvod mít bude, protože lidi, co se navracejí z nedokončených smrtí, říkají někdy, že viděli míhat se před očima své minulé skutky - nicméně nikdo je nesoudil. Zdroj - Bůh - je sama Láska, která nesoudí. Tak se mějte fajn.

otázku života a smrti je řešena u Božího soudu v "KAUZA DIABOLO MAGNUM"

https://jakubkouril.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=681584

Pan Prouza byl běžný advokát, jakých potkáváme v kancelářích na tucty. Od ostatních advokátů se odlišoval v tom, že se nikdy nezlobil a ničemu se nedivil. Kauzy přicházely a on je buď vyhrával nebo ztrácel. Dělal vždy maximálně, co bylo možno.

Jednoho odpoledního dne vklouzla do jeho kanceláře Smrt a pan Prouza ucítil podivné mrazení v zádech.

„Neotáčej se!“ pravila Smrt ostrým hlasem. „Kdo mne spatří je mrtev. Chci, abys mne zastupoval u Božího soudu. Osobně, jak jistě chápeš u soudu nemohu být. Kauza se má takto: Karty života a smrti jsou rozdány, ale život si bere všechny zásluhy. Je oslavován a Smrt zatracována. Ale kde by život byl, kdybych nebyla Já?“

Pan Prouza, který se ničemu nedivil, se nepodivil ani tentokráte, případ vzal a k Božímu soudu se dostavil včas.

Před Božím soudem:

„Nebeský soude,“ zahájil řeč advokát „Můj klient se soudního procesu osobně zúčastnit nemůže, neboť jak jistě víte je tu taky Život; došlo by k anihilaci.“

„Rozumím, a děkuji za vaši prozíravost,“ pravil Nebeský soudce.

„Smrt se dožaduje svého práva!“ pravil advokát a prohrábl si oholenou tvář.

„Podivné“ pravil Nebeský soudce. „Vždyť cokoliv se ve vesmíru zrodí, patří už Smrti. Nakonec získá všechny a všechno! Co více může ještě chtít?“ „Chce lásku.“ „Co prosím? Nějak jsem nerozuměl?“ „Vážený soude“ odkašlal si advokát a pokračoval „Smrt je nenáviděna ze všech stran. Snad jen filosofové k ní shlížejí, jaksi s uznáním, neboť kým by ti rozumbradové byli beze Smrti! Ale přesto! I oni se Smrti bojí. Život je slaven a chválen a básnící jej povznášejí do rajských zahrad. Smrt je jen stínem života, kterého se lidé bojí a se kterým nechtějí mít nic společného. Kým by ale Život byl, kdyby neexistoval můj klient? Smrti chybí uznání a láska. Smrt chce, aby ji lidé měli rádi tak jako Život.“ Boží soudce si zapálil dýmku. Chvíli bylo ticho a pak se zeptal. „Co říká Živo

Dík za blog. Myslím, že jediná otázka, kterou jedinec dostane v onom prostoru mezi smrtí a překročením řeky Styx bude: "Milovals?" Pakliže ano, bude vše v pořádku, pakliže ne, vše se bude vracet do výchozí polohy jedince s nutností opravy.

Třeba se nepletu.....

Dík

Myslíte, že je na světě hodně lidi, kteří nikdy nikoho nemilovali...?

Karma.

K vašemu, pro mě trochu rozhoupanému textu, bych jen dodal, že lidé nenávidí smrt neprávem, já se jí neobávám bo je to nejjistější obrana proti mnoha nemocem a svízelům a hloupým politikům....