Před nějakým časem sem četl Janin článek, kde stálo, že před Vaším seznámením Vám oběma nebylo do zpěvu. Po tom, co sem si přečetl jeden z dalších blogů paní Jany a "Poděkování malé nevidomé slečně", sem to "nebylo do zpěvu" pochopil ve své plné souvislosti. Vím, že je to otřepaná fráze, ale přesto: Klobouk dolů před Vámi oběmi"!

Chlape, jsi CHLAPÁK

Tak to chce hodně osobní síly, Milane, obdivuju

Držím palce at uz se jenom daří dobře.:-)

Milane, netřeba slov, za mě

za to, že ses z toho dostal

Krásný den, Gabrieli.

Tušila jsem, že nás tady ještě nějakým příběhem řádně překvapíte. Že toho máte hodně co vyprávět. Zvláštní, nějak to máte napsané ve tváři.

Dobrý den,

mám bratra, který je momentálně také na té ulici. Je to hrozné. Gratuluji vám, že se vám podařilo najít cestu zpět. Hezký den

Koukám (čtu), že jste oba měli ty životní sinusoidy poněkud strmější. Takže teď si užíváte té rovnovážné přímky a snažíte se příliš neodchýlit. Tak ať se daří

Ano, oba si uvědomujeme, že každý den má cenu, že společné okamžiky nejsou samozřejmé, že to může kdykoli skončit a ani jeden z nás to neovlivní. A pokud zítřek už nebude, večer se rozloučíme, než usneme, poděkujeme jeden druhému za jeho přítomnost ve svém životě. Vážím si své ženy, je to nejlepší člověk, kterého jsem potkal.